Papež Jan Pavel II., který se stal prvním slovanským a po 455 letech prvním neitalským papežem, by dnes oslavil sté narozeniny. Připomeňme si nejvýznamnější události jeho života.
Karol Józef Wojtyła se narodil v polských Wadowicích 18. května 1920 jako mladší ze dvou synů Karola Wojtyły a Emilie, rozené Kaczorowské, která zemřela, když mu bylo devět let. Jeho starší bratr Edmund, povoláním lékař, zemřel roku 1932 a jejich otec, voják polské armády, v roce 1941.
Karol začal studovat na Jagellonské univerzitě v Krakově, ta ale byla o rok později, po vpádu nacistických vojsk do země na podzim 1939, uzavřena. Od roku 1940 pracoval jako dělník v lomu, a poté v chemickém závodě, aby si vydělal na živobytí a také se vyhnul deportacím na nucené práce do Německa.
Později začal navštěvovat kurzy tajného kněžského semináře v Krakově a po válce, 1. listopadu 1946, byl vysvěcen na kněze. Byl poslán do Říma, kde získal doktorát teologie poté, co obhájil svou práci na téma víry v díle sv. Jana od Kříže.
Roku 1948 se vrátil do Polska a působil v několika menších farnostech i jako univerzitní kaplan, a to až do roku 1951, kdy navázal na svá filozofická a teologická studia. Dne 4. července 1958 ho papež Pius XII. jmenoval světícím biskupem krakovským. Biskupské svěcení Wojtyła přijal 28. září 1958. Nedlouho poté, dne 13. ledna 1964, ho papež Pavel VI. jmenoval arcibiskupem krakovským a tři roky později, 26. června 1967, kardinálem.
Účastnil se Druhého vatikánského koncilu (1962–1965) a významně přispěl k vypracování jeho konstituce Gaudium et spes. Před svým zvolením za papeže se také zúčastni pěti zasedání Synody biskupů.
Pontifikát v číslech
Karol Wojtyła byl zvolen papežem 16. října 1978. Zvolil si jméno Jan Pavel II. a úřadu nejvyššího pastýře světové církve se ujal 22. října. Během svého pontifikátu vykonal 146 pastoračních návštěv v Itálii a jako římský biskup navštívil 317 z celkem 332 existujících farností města Řím. Apoštolských cest po celém světě, které byly projevem jeho trvalé pastorační péče o místní církve, vykonal celkem 104. Mezi jeho nejvýznamnější dokumenty patří celkem 14 encyklik, 15 apoštolských exhortací, 11 apoštolských konstitucí a 45 apoštolských listů. Jako papež napsal také pět knih. Předsedal celkem 147 beatifikačním obřadům, během nichž blahořečil 1338 mužů a žen, a také 51 kanonizacím, při nichž svatořečil 482 osob. Mezi mnoha jím svatořečenými a blahořečenými osobami bylo i několik osobností z české historie: sv. Anežka Česká, sv. Zdislava z Lemberka, sv. Jan Sarkander, bl. Marie Antonína Kratochvílová, bl. Marie Restituta Kafková a bl. Metoděj Dominik Trčka.
Dne 13. května 1981 na něj byl na Svatopetrském náměstí spáchán atentát. Poté, co byl následkem zranění dlouhou dobu hospitalizován, svému útočníkovi odpustil a s vědomím, že jeho život byl zázračně zachráněn, ještě zintenzivnil své pastorační úsilí.
Jeho péči o církev dosvědčuje založení mnoha nových diecézí, vyhlášení nových Kodexů kanonického práva pro latinskou církev i pro církve východní, a uskutečněná revize Katechismu katolické církve. Vyhlásil také zvláštní roky věnované Panně Marii a Eucharistii i Jubilejní rok 2000. Generacím mladých křesťanů dal možnost setkat se při oslavách Světových dní mládeže.
Papež Jan Pavel II. zemřel v Apoštolském paláci v Římě v sobotu 2. dubna 2005 ve 21.37 hodin, v předvečer druhé neděle velikonoční, neděle Božího milosrdenství. Pohřební mše svatá na náměstí sv. Petra a následné uložení do krypty vatikánské baziliky se uskutečnily 8. dubna.
Papež Jan Pavel II. se stal třetím nejdéle sloužícím papežem vůbec, v pořadí 264. papež strávil v čele katolické církve bezmála 27 let.
Beatifikace a kanonizace
Brzy po smrti Jana Pavla II. se rozšířily požadavky, aby byl okamžitě prohlášen za svatého. A proto, dne 13. května 2005, bylo oznámeno, že vzhledem k „výjimečným okolnostem“ bude ihned zahájen beatifikační proces bez ohledu na předepsanou pětiletou prodlevu mezi smrtí kandidáta a zahájením procesu. Samotný proces beatifikace a kanonizace však nebyl nijak zjednodušen. 19. prosince 2009 papež Benedikt XVI. prohlásil svého předchůdce za „Ctihodného“, neboť vedl „hrdinský a ctnostný život“. O několik měsíců později, 14. ledna 2011, bylo oznámeno, že došlo ke splnění všech nezbytných podmínek a 1. května 2011 byl Jan Pavel II. blahořečen. Jan Pavel II. se tak stal nejrychleji blahoslaveným papežem v církevních dějinách.
Dva roky po beatifikaci, dne 5. července 2013, Vatikán oznámil, že Jan Pavel II. bude svatořečen. Za svatého byl prohlášen papežem Františkem (za účasti emeritního papeže Benedikta XVI.) ve Vatikánu společně s papežem Janem XXIII. 27. dubna 2014, tedy o druhé neděli velikonoční, kterou Jan Pavel II. ustanovil nedělí Božího milosrdenství.
(Zdroj: 2papisanti.org, překlad Jiří Gračka) www.cirkev.cz